Samopal PPS 43 Sudajev - znehodnocený

Sudajev PPS byl sovětský samopal konstruktéra Alexeje Sudajeva. Byl určen zejména jako výzbroj výsadkových a tankových jednotek, kde měl nahradit méně skladný a těžší samopal Špagin PPŠ-41. Vyráběl se i v letech po druhé světové válce a byl používán v mnoha zemích světa.

Téměř celý samopal Sudajev byl zhotoven z kovu. V porovnání s předchozím samopalem Špagin PPŠ-41 je lehčí, kompaktnější a lépe ovladatelný. Spotřeba materiálu byla oproti modelu PPŠ dvakrát menší a třikrát se snížil čas potřebný k výrobě jednoho kusu. Ve velké míře je u tohoto typu využito technologie lisování a svařování. Vrchní část těla, plášť hlavně a úsťová brzda jsou vylisovány z jednoho plátu kovu. Do střední části je vložen blok oceli, do něhož je zalisována hlaveň. Vývrt hlavně je pro zvýšení životnosti chromován. Přední část pláště hlavně je opatřena kulatými otvory zlepšujícími chlazení zbraně. Sklopná ramenní opěrka je připevněna na zadní části pouzdra závěru. Pistolová rukojeť byla vyrobena u prvních kusů ze dřeva, později byla vyráběna z černého plastu.

Popis znehodnocení - tyto zbraně, jsou znehodnocené podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu v platném znění a vyhlášky 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů v platném znění.