Armyshop Kategorie

Naše Kačenka

Tatra 805 - RM-31Ma Třinec

 

Radiovůz : rok výroby 1960

Výrobce: Tatra Kopřivnice

Vyráběno v letech 1952-1960

Osádka : 3

Motor: Typ Tatra 603-A, vidlicový, čtyřdobý, zážehový, vzduchem chlazený, počet válců 8, rozvod OHV, zdvihový objem 2545 cm3,

výkon 55 kW

Objem paliva (l) : 100 + 60 v kanystrech

Podvozek: Pohon 4x2/4x4, převodové ústrojí 4+1/8+2, brzdy kapalinové

Výkony a hmotnosti : Max. rychlost 80 km/h, max. stoupavost 69%, pohotovostní hmotnost 4550 kg, spotřeba paliva 24 l/100km


TATRA 805 RM-31Ma „Třinec“ je mobilní střední krátkovlnná rádiová stanice určená k rádiovému spojení v rádiových směrech svazku, dělostřeleckých skupin a pro spojení s průzkumníky za čarou frontu.

Soupravu RM-31Ma tvoří:

· vysílač RS-41

· krátkovlnný rádiový přijímač R-4A

· rádiová stanice R-105d

· rádiový přijímač R-5A

· elektrocentrála EC-1 kVA s odrušovacím filtrem ZS-12

· čtyři akumulátorové baterie 5NKS100

· anténní systém RS-41-10

· síťový napájecí kabel 50m

· kabel PK-2

· indikační panel RM-31M-1

· rozbočnice RM-31M-2

· skříň pro přívod RM-21M-3

· skříňka RM-31M-4

· regulační transformátor

· svorkovnice BS-2

· anténní přepojovač RM-31M-6

· panelový rozvaděč RM-31M-9

Historie

Koupit nějaké vojenské vozidlo jsme se s kolegou rozhodli v roce 2006. Tatra 805 byla od počátku jasným favoritem a nastalo obvolávání inzerátů. Trefili jsme se zrovna do období, kdy toto vozidlo nikdo nenabízel a těch několik bylo prodáno zájemcům před námi. Proto jsme zajásali, když jsme narazili na inzerát a dovolali se jako první. Trochu nás sice zarazil popis vozu, kde se uváděla jako výbava i WC a umyvadlo s tekoucí vodou, ale nenechali jsme se odradit. Cestou z Prahy nad Karlovy Vary jsme se nemohli dočkat. Po spatření Kačenky, jsme nevěřili vlastním očím. Radiovůz byl přestavěn na regulérní karavan, kde nástavbě kraloval tříramenný zlatý lustr, který nasvěcoval sedačku, rohový stolek, televizi a proříznutý průchod do kabiny, se šoupacími dveřmi. Nástavba byla rozdělena příčkou. V jedné části byl obývací prostor a ve druhé sociální zařízení (chemické WC a umyvadlo ). Pouze stav vozu, který byl v podstatě bez koroze, nás přiměl ke koupi.
Převoz

Bylo rozhodnuto převést Kačenku na chalupu, která se nachází asi 15 km za Pelhřimovem. Trasa měřila asi 250 km a když jsme to sdělili dosavadnímu majiteli, tak se na nás koukal jak na blázny. Plni optimismu jsme vyrazili a pohodová cesta do Prahy nás utvrdila v tom, že jsme zakoupili v podstatě spolehlivé vozidlo. Po krátkém oddechu jsme se napojili na dálnici D1 a pokračovali. Jediným minusem se jevila vysoká spotřeba oleje, který jsme průběžně dolévali. Idylka trvala pouze na 52 km, kdy se z pravé zadní pneumatiky odlepil a ulétl velký kus . Pneumatika naštěstí nepraskla, ale zůstala pouze plátěná osnova. Začali jsme zkoumat, co jsme k vozu vůbec dostali za nářadí a k naší velké radosti jsme objevili klíč na kola i hever. Potíž byla v tom, že když jsme hever dali pod nápravu, tak chybělo asi 30 cm. Pátrání v okolí dálnice nám přineslo – placatý kámen, půlku cihly a kousek trámu. Postavili jsme pod hever malou pyramidu a kolo se podařilo zvednout. Malý háček byl v tom, že proud vzduchu z okolo jedoucích kamiónů celou pyramidou tak otřásal, že hrozilo její zhroucení. Povolili jsme tedy na kole všechny šrouby, dokutáleli rezervu a vyhlíželi, kdy nebude žádný kamión v dohledu. Když situace nastala, vyměnili jsme kolo v čase, kterým bychom určitě mohli konkurovat mechanikům z F1. Pokračovali jsme dál, ale po několika kilometrech jsem z doprovodného vozidla viděl, že z kabiny se valí kouř. Kačenka už také brzdila u kraje dálnice a kašlající kolega se vypotácel ven. Kontrolou jsme zjistili, že nevydrželo těsnění u napojení výfuku a kouř jde do kabiny. Netěsnost byla v místě, kam jsme neměli šanci se dostat. Otevřeli jsme tedy velitelský poklop, odklopili přední okna a stáhli boční okýnka. Takto se vždy daly ujet tak tři kilometry, po kterých si musely odpočinout slzící oči řidiče. Kolega se postupně měnil v horníka po skončení směny. Po několika hodinách jsme se přiblížili na 5 km od chalupy, když výfuk definitivně odpadl a poloudušený řidič odmítl dále pokračovat. Takže Kačenka svojí první jízdu k domovu dokončila potupně na laně.CIMG0850


První opravy
100_3348Na chalupě jsme začali s podrobným zkoumáním technického stavu vozu a zjistili jsme, že asi jediným plusem bude opravdu to, že vůz je prakticky bez koroze. Pneumatiky, jejichž vzorek byl bez poškození, byly zpuchřelé dlouhodobým skladováním a cesta je dorazila. Mohli jsme hovořit o velkém štěstí, že se cestou rozpadla pouze jedna . Elektroinstalaci, na které si zařádil kutil domácí , tvořily shluky starých i nových drátů, pospojovaných takovým způsobem, že já, ač elektrikář, jsem vzdal pokusy, zapojení rozkódovat. Jediným výsledkem o „zkulturnění“ elektriky bylo to, že přestaly svítit brzdová světla. Pořadí prací tedy bylo dané. Vyměnit těsnění pod výfukem, provést základní přetěsnění motoru, koupit nové pneumatiky a vyměnit komplet elektroinstalaci. Po týdnu prací se podařilo provizorně utěsnit motor a výfuk, koupit nové pneumatiky, a protože se podařilo sehnat parkování v Praze, Kačenka tam na větší opravy přejela. Tentokrát jsme ale po předchozích zkušenostech zvolili cestu mimo dálnici. Následovala kompletní výměna elektroinstalace, generální oprava motoru a započalo shánění materiálů a fotodokumentace, k uvedení vzhledu vozidla do původního stavu. V tomto mezidobí, byla Kačenka polepena reklamou na Army shop a vydělávala si na své další zušlechtění jako propagační vozidlo.CIMG0846


Rekonstrukce
Do rekonstrukce se již zapojili naši kamarádi a kamarádky. Kamarád zakoupil sestavu radiostanic „Třinec“. I když se jednalo o stacionární soupravu, která se přepravovala v bednách a dala se zprovoznit v podstatě kdekoliv, její složení skoro odpovídalo původně nainstalované výbavě Kačenky. Pro tento zásadní krok byla Kačenka opět převezena na Vysočinu a na „Akci Kačenka“, což byla spojená oslava mých narozenin a rekonstrukční práce, se sjelo 25 lidí. Jako první krok bylo vybourání zabudovaného 1+1, a odstranění většiny vnějších „vylepšení“. Žebřík na střechu se vrátil na své místo, stejně tak i koncová světla. Zadní dveře opustila přidělaná rezerva, takže se opět daly otevírat. Byla odmontována světelná rampa nad střechou a ochranný rám na předku vozu. Po demontáži polystyrénových palubek v barvě dřeva, kterými byl vnitřek nástavby oblepen, bylo zjištěno, že škody na původním vnitřním obložení, jsou bohužel neopravitelné. Původní sololakové desky byly tedy odstraněny a podle nich byly vytvořeny dokonalé kopie. Zároveň byla vylepšena izolace nástavby a do meziprostorů byla vpravena izolační vata. Jednou z hlavních prací bylo zrušení průchodu do kabiny. Vše vyřešila přivařená tabule plechu, kterou zpevnily podélné trámky, podle původní dokumentace. Rozepisovat se podrobně o každé další č ásti rekonstrukce by vydalo na několik stran. Práce značně ztížilo to, že ač jsme takřka rok inzerovali a sháněli původní vybavení radiovozu (stůl, židle, skříň, bednu na elektrocentrálu, atd.), odezva byla nulová. Museli jsme tedy vyrábět přesné repliky podle získaných fotogr afií a čerpat od šťastnějších kolegů, kterým části vnitřního vybavení zůstaly. Dal i jsme si za cíl, ukázat Kačenku na „Bahnech 2008“ a tomuto termínu jsme vš e podřídili. Po alespoň částečné rek onstrukci nástavby jsme na autě zalepili a zavařili desítky děr po různých držácích, kterými Kačenka oplývala. Vše završil nový lak.

Bahna 2008
Na Bahnech jsme se rozhodli vystavit Kačenku, byť ještě zdaleka nehotovou poté, co jsme zjistili, že většina zde parkovaných tot
ožných vozů, slouží jako campingová vozidla pro své osádky. Vztyčili jsme desetimetrový stožár, zavrtali zemnící kolík, zapojili elektrocentrálu a provedli náznak maskování. Takto vybaveni jsme čekali na reakce návštěvníků. K našemu překvapení byly stoprocentně pozitivní. Sešlo se i dost lidí, kteří Kačenku viděli jako karavan a nevěřili, jak se změnila. Dojemné bylo, jak staří chlapi, kteří s osmsetpětkou jezdili na vojně, zjihli a nechali se u auta fotit se svými vnoučaty. Naše Kačenka se objevila i na stránkách, ze kterých jsme hodně čerpali: s textem:
Majitel musel udělat spoustu práce z paskvilu jaký tento vůz byl. A právě takové ohodnocení nám dodává povzbuzení do další práce, které je ještě na Kačence víc než dost.

CIMG5511
CIMG55131

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CIMG5566CIMG5567

 

Rok 2010 - cvičení - "Sněhová bouře"

 

Po dvou letech shánění a práce na vozidle, se dá říci, že radiovůz Třinec známe takřka do posledního šroubku. Kačenka nás na několika akcích, které absolvovala, nikdy nezklamala a na zimním cvičení " Zimní Bouře 2010" se v hlubokém sněhu dokázala dostat ze situací, kdy jsem již pochybovali. Zástavba vnitřního vybavení pomalu pokračuje, podle toho, jak se daří shánět originální díly a vytvářet repliky. Podařilo se sehnat originální kabeláž, a tak je předpoklad, že letos by měla být Kačenka schopna opět po letech vysílat. V srpnu se chystáme navštívit akci Cihelna 2010 v Králíkách a zde by již měla být Kačenka vystavena s většinou funkčního vnitřního vybavení.

 

100_6878

 

100_6886


 

Armyshop Hledat

Armyshop NEJ

Armyshop Reklama

 




Copyright © 2010 Michal Snítilý. Všechna práva vyhrazena.

Upozornění: veškerý obsah tohoto webu je chráněn podle autorského zákona, zákona o ochranných známkách a podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku o nekalé soutěži. Texty, výtvarná, fotografická a jiná díla zde se nacházející jsou chráněny každé zvlášť i v celku včetně jejich uspořádání a bez prokazatelného souhlasu společnosti je výslovně zakázáno jejich kopírování a další úpravy jakýmkoliv způsobem. Některé komponenty můžou obsahovat skryté ochranné prvky. Tento web je založen na systému Joomla! s nadstavbou Virtuemart